Historie a vnější vazby

Historie

Kořeny problému, který vyústil do projektu VPZ, sahají do poloviny 20. století. Tradiční zemědělská výroba, úzce provázaná s charakterem krajiny a způsobem života obyvatel, byla v relativní rovnováze vůči vnějším vlivům a zajišťovala vnitřní stabilitu životního prostředí.

2. pol. XX. stol.

V druhé polovině 20. století vlivem ideologicky podepřených změn ve způsobu zemědělské výroby a využití krajiny obecně dochází ke kumulaci sektoru a vzniku relativně malého množství jednosměrně zaměřených subjektů (státních statků a zemědělských družstev). Vytvářejí se velkokapacitní areály živočišné a smíšené výroby, zcelovány jsou pozemky a v souvislosti s obecnými trendy se mění i způsob života a nahlížení člověka na vlastní životní prostředí.

90. léta XX. stol.

VPZ Třanovice se nachází z převážné části v areálu bývalého Státního statku Hnojník, který měl v Třanovicích jednu ze svých organizačních jednotek zaměřenou na chov hovězího dobytka za účelem produkce mléka a masa, chov telat, drůbeže a vepřového pro produkci masa. Na tuto výrobu navazovalo nezbytné technické a administrativní zázemí (zejm. sušička pro výrobu krmných směsí, velkokapacitní teletník, kravín, vepřín, brojlerárna, sklady, administrativní prostory aj. provozy). Po rozpadu státem (centrálně) řízeného zemědělského sektoru, během složitého transformačního období dochází k postupnému útlumu původních aktivit (pro které byl areál zřízen). Transformační procesy vyvolávají závažné strukturální dopady v nedaleké průmyslové aglomeraci a související ekonomické a sociální pnutí i v přilehlých venkovských oblastech. Nejmarkantnější jsou změny v zaměstnanosti místních obyvatel, schopnosti podnikatelské sféry pružně reagovat na měnící se tržní podmínky a v celkové náladě obyvatel (měnící se preference, aspirace).

Areál bývalého státního statku, rozkradený a bez jakéhokoli využití, v majetku a. s. Tranagro, začíná postupně chátrat. Situaci, v současnosti známé z řady venkovských sídel nejen v regionu, ale prakticky v celé střední a východní Evropě, začíná čelit důsledně naplňovaná idea nového využití celého areálu a objektů na něm stojících.

Vnější vazby
Strategie rozvoje mikroregionu obcí povodí Stonávky

Projekt VPZ ideově vychází ze Strategie rozvoje mikroregionu obcí povodí Stonávky [E]. Tento dokument byl vypracován místním projekčním týmem na základě podrobné situační analýzy a zhodnocení rozvojového potenciálu, analýzy SWOT a ústil ve formulaci globálních rozvojových cílů i opatření.

Strategie rozvoje mikroregionu obcí povodí Stonávky obsahuje skupinu projektů 6.1.4 „Revitalizace bývalých zemědělských objektů". Tyto projekty vycházejí ze situace, ve které se nachází řada obcí mikroregionu, na jejichž území existují desítky objektů po bývalé intenzivní zemědělské výrobě. Objekty po destabilizaci zemědělského sektoru v regionu bez svého původního využití a bez jakékoli údržby začaly chátrat.

Součástí výše uvedené skupiny je projekt 6.1.4.1: „Pilotní projekt revitalizace nevyužitých zemědělských objektů do vesnické průmyslové zóny a podnikatelského inkubátoru jako zdroj pracovních a podnikatelských příležitostí v mikroregionu". VPZ Třanovice je konkrétním naplněním tohoto projektu.

V rámci VPZ byly dále realizovány projekty:

Přenos pozitivních zkušeností do prostorů dalších objektů bývalé zemědělské produkce v rámci mikroregionu je řešen prostřednictvím projektů 6.1.2.1: „Projekt využití a udržování zemědělských ploch, stavebních zemědělských objektů a návrh pozemkových úprav" a projektu 6.1.4.2: „Seznam dalších nevyužitých zemědělských objektů v mikroregionu a možnosti směrů jejich revitalizace".

Další pozitivní efekty akcelerující nejen ekonomický, ale také sociální a environmentální rozvoj mikroregionu vyplývají z existence a činnosti společnosti Třanovice služby, o. p. s., která poskytuje asistenční a poradenské služby v oblasti projektového managementu pro mikroregiony, obce, podnikatelský sektor a sektor NNO.

Program rozvoje územního obvodu MS kraje

Projekt VPZ má přímou vazbu k hierarchicky vyšší regionální (NUTS III) strategii: Programu rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje [F]. Strategie je členěna na problémové okruhy, oblasti a opatření, z nichž mají přímou vazbu k řešenému projektu:

Přímou vazbu dokládá i skutečnost, že řada rozsahem menších projektů, vztahujících se k projektu VPZ, byla podpořena finanční dotací z některého rozvojového fondu Moravskoslezského kraje.

Společný regionální operační program

Významná je i vazba na Společný regionální operační program (SROP) [G]. Strategická plánovací linie je dána posloupností priorit a opatření:

Národní rozvojový plán

Hierarchicky podobná je vazba na Národní rozvojový plán (NRP) [H] . Strategická plánovací linie je obsažena v prioritních osách:

Podrobnější aplikace jednotlivých sektorových politik řešených v rámci NRP jsou obsaženy v příslušných Operačních plánech (OP) (webové stránky příslušných ministerstev).

Pozn.:

| Zpět |